Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Učená společnost ocenila vědce i studenty

Učená společnost České republiky ČR sdružující význačné vědce všech vědních oborů zasedala ve dnech 23. až 24. května 2016 na dvoudenním zasedání v pražském Karolinu a sídle Akademie věd na Národní třídě. První den veřejné části jednání, jehož se zúčastnily význačné osobnosti badatelské i politické sféry, patřil tradičnímu ceremoniálu – předání medailí, cen a čestných uznání.

us_2016_01.JPG us_2016_02.JPG us_2016_02.JPG us_2016_02.JPG us_2016_02.JPG us_2016_02.JPG us_2016_02.JPG us_2016_02.JPG us_2016_02.JPG us_2016_02.JPG us_2016_02.JPG ´ us_2016_02.JPG us_2016_02.JPG                                                                                                                                                                                                                                                                  

Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

 
Medaili za zásluhy o rozvoj vědy předal předseda Učené společnosti prof. Jiří Bičák prof. Ivanu Lefkovitsovi a prof. Františku Vyskočilovi.
Zakládající člen Imunologického ústavu v Basileji a profesor biologie na Lékařské fakultě University v Basileji Ivan Lefkovits přispěl rozhodujícím způsobem k vývoji imunologie. Především vyvinul a do praktického použití zavedl metodu limitní diluční analýzy, která umožnuje určit frekvenci imunologicky aktivních buněk a která se stala metodickým základem pro klonování a selekci. Kromě autorství řady publikací je editorem základních metodických textů Immunological Methods. Po odchodu z Mikrobiologického ústavu v Praze pomáhal prof. Lefkovits v letech totality obětavě české imunologii. Od roku 1991 u nás inicioval a každoročně organizoval letní školy imulogie, kde přednášeli světoví odborníci a které byly určeny především pro studenty postkomunistických zemí.
 
Neurofyziolog prof. František Vyskočil, jenž stál u zrodu Učené společnosti ČR, působí na Oddělení neurobiologie, Katedra fyziologie živočichů a člověka, Přírodovědecká fakulta UK v Praze a ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR. Jeho výzkumy vedly k významným objevům a v roce 1977 mu umožnily založit fyziologickou vědeckou školu studia nekvantového uvolňování neuropřenašečů a předložit ucelenou teorii tohoto druhého hlavního mechanismu přenosu informace na nervových a svalových synapsích. Významným způsobem přispěl také k porozumění mechanismům znecitlivění receptorů na nervových synapsích a pochopení procesů probíhajících během šířící se korové deprese a anoxické smrti mozku a četných jiných neurofyziologických dějů. Jeho kontakty s ruskými vědci v dobách, kdy mu byly zakázány západní zahraniční pobyty, vedly k řadě objevů a byly oceněny Státní cenou Republiky Tatarstan (r. 1995) a americkou Fogarty Award r. 1992. Prof. F. Vyskočil se celý život věnuje nejen výzkumu a učení, ale i popularizační a kulturně-vzdělávací činnosti. Známý je hlavně příspěvky v Českém rozhlase, České televizi (pořad Milénium) a dále články v populárně- vědeckém časopisu Vesmír i v denním tisku. Spolupracovníky i žáky stále vede k širokému vědeckému a kulturnímu pojetí moderního vědeckého pracovníka. Jako primárius kvarteta Heroldova klubu pořádal v osmdesátých a devadesátých letech koncerty Smetanových, Beethovenových, Mozartových, Haydnových a mnoha jiných komorních děl v Heroldově klubu, kulturních střediscích českých měst i v ústavech Akademie věd a při vědeckých setkáních a kongresech.
 
Cenu v kategorii mladší vědecký pracovník do 40 let převzali dr. Martin Ferus a dr. Michal Malinský.
Dr. Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se zaměřuje na simulaci podmínek panujících při paleoatmosférických událostech o vysoké hustotě energie, které by mohly vést k syntéze základních molekul genetické informace. Jejím základním předpokladem je, že tyto stavební bloky živých struktur objevujících se na Zemi přibližně před 4 miliardami let, vznikly z molekuly formamidu následkem impaktů během období anomálně silného bombardování zemského povrchu mimozemskými tělesy. Energeticky náročný vznik nukleových bází z formamidu v plazmatu vznikajícím při dopadu asteroidů vědci simulují pomocí pražského laserového systému Asterix. Laserem generovaná plazmová jiskra vytváří podmínky událostí o vysoké hustotě energie: teplota plazmatu dosahuje až 4500 K, dochází ke vzniku rázové vlny a je emitováno vysoce energetické záření. Výsledky studia ukazují, že vznikající vysoce reaktivní radikály CN a NH reagují s molekulami formamidu za vzniku celé řady meziproduktů vedoucích až ke vzniku všech kanonických nukleových bází: adeninu, guaninu, thyminu, uracilu a cytosinu. Je tak logické předpokládat, že tyto výsledky výrazně přispějí k nalézání odpovědí na velké otázky spojené se vznikem života ve Vesmíru.
 
Dr. Michal Malinský z Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF UK je jedním z nejvýznamnějších českých odborníků mladé generace v oblasti fyziky elementárních částic. Je absolventem fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a své dva doktoráty získal na Univerzitě Karlově a v italském Terstu. Strávil 10 let na postdoktorálních pobytech v západní Evropě a v roce 2012 se natrvalo usadil v Praze. Pravidelně publikuje v prestižních mezinárodních časopisech a jeho práce jsou ve světě hojně citovány. Zabývá se především teoretickými modely tzv. velkého sjednocení fundamentálních interakcí a fyzikou neutrin.
 
V kategorii středoškolský student bylo odměněno devět mladých talentů: Karolina Bodláková z Gymnázia Česká v Českých Budějovicích za studii: „Biochemická charakterizace amyláz ze střeva švába Periplaneta americana a hormonální řízení jejich aktivity“; Eliška Bršlicová z Gymnázia Česká v Českých Budějovicích za „Výzkum subvulkanických žil v okolí Benešova nad Černou“; Barbora Čechová z Gymnázia Matyáše Lercha v Brně za práci „Helikáza Rothmund-Thomsonova syndromu a její DNA vazebné preference“; Marek Feith ze Střední průmyslové školy chemické v Brně za „Analýzu vybraných markerů u primárních buněčných linií spinocelulárních karcinomů v oblasti hlavy a krku“; David Machač ze Základní školy a gymnázia ve Vítkově za studii „Život v karbonském moři na Vítkovsku v období lokálních goniatitových zón falcatus a gracilis“ a za studii „Jak rostliny vnímají zvuk“; Hoang Ahn Nguyen z Gymnázia v Chebu za „Dirichletův princip“; Tereza Pitrová z Gymnázia Brno – Řečkovice za práci „Pozdní odezvy krátkodobého působení cytokininů: glutathion a metabolismus síry“; Petr Vaněk z Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích za studii „Fluorit a jeho výskyt v Mutěnicích u Strakonic“; Natálie Živná z Prvního soukromého jazykového gymnázia v Hradci Králové za projekt „Interakce Mycobacterium bovis s B buňkami“ a za studii „Stanovení cytotoxicity léčiv proti otravám organofosfáty“.
 
Cenu pro pedagogy , kterou Učená společnost uděluje spolu s Nadačním fondem Neuron, získali Mgr. Petr Bašus a dr. Vladimír Vích, jež US ocenila především za systematickou a dlouhodobou práci s talentovanými středoškolskými studenty, která přináší pozitivní výsledky v nejvýznamnějších celostátních středoškolských soutěžích.

 

25. 5. 2016