Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

XLVIII. zasedání Akademického sněmu

Diskuze o vzniku ministerstva vědy jako centrální instituce
Delegáti Akademického sněmu zasedali 21. dubna 2016 za účasti významných osobností vědecké i politické sféry na jednání nejvyššího orgánu AV ČR, které tradičně hostil Majakovského sál Národního domu na Vinohradech.
Na programu letošního prvního zasedání se projednávala zejména zpráva o hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za léta 2010–2014, které právě skončilo, či návrh výroční zprávy o činnosti Akademie věd ČR za rok 2015 a zpráva o činnosti Akademické rady AV ČR za období od XLVII. zasedání Akademického sněmu.

  snem_duben_2016_01.jpg snem_duben_2016_02.jpg snem_duben_2016_02.jpg snem_duben_2016_02.jpg snem_duben_2016_02.jpg snem_duben_2016_02.jpg snem_duben_2016_02.jpg snem_duben_2016_02.jpg  snem_duben_2016_02.jpg  snem_duben_2016_02.jpg snem_duben_2016_02.jpg snem_duben_2016_upr14.JPG snem_duben_2016_02.jpg snem_duben_2016_02.jpg snem_duben_2016_02.jpg snem_duben_2016_upr22.JPG snem_duben_2016_02.jpg                                                                                                                                                                                                                                           

Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin   


Předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš, pro něhož je dubnové zasedání předposledním v čele této instituce, vystoupil v úvodu s hodnocením prvního roku Strategie AV21 a mj. se vyjádřil rovněž k situaci v oblasti vědní politiky v souvislosti s přípravou nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací a zejména ke zřízení Ministerstva pro výzkum a vývoj. V této souvislosti uvedl, že postavení Akademie věd by se nezměnilo, tj. zůstala by i nadále organizační složkou státu a poskytovatelem institucionální podpory veřejným výzkumným institucím, jichž je zřizovatelem: „Působnost dalších poskytovatelů institucionální a účelové podpory by měla také zůstat v principu nezměněna.“
 
Ke spolupráci na přípravě nového zákona o podpoře vědy přizval badatele z AV ČR také místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, který zdůraznil, že vybrané aspekty, které chtěli někteří prosadit do již schválené euronovely, lze uplatnit při přípravě tohoto nového zákona – v současnosti je místopředseda vlády odmítl proto, že by bylo nesystémové měnit jednotlivé části, když jsou před námi práce na zásadní změně celku. Podle jeho názoru je však v každém případě třeba, abychom po letech na základě našich i zahraničních zkušeností provedli revizi systému podpory vědy, výzkumu a inovací: tedy, že potřebujeme centrální orgán, namísto 11 roztříštěných institucí. Nejen s místopředsedou vlády vedl prof. J. Drahoš na toto téma jednání: „S některými kolegy jsme se shodli, že jednou z cest, jak zlepšit komplikovanou situaci v koordinaci a řízení systému výzkumu, vývoje a inovací, by mohlo být právě ustavení Ministerstva pro vědu. Je zde ovšem i nemálo těch, kteří vnímají vznik specializovaného ministerstva jako možné ohrožení nezávislého postavení Akademie věd s tím, že v konečném důsledku by dokonce mohlo dojít k jejímu přímému podřízení novému ministerstvu.“ Vyvstávají tedy obavy, že implementace systému financování a řízení vědy, výzkumu a vývoje z jednoho centra, z jedné kapitoly státního rozpočtu, by tak byla kontraproduktivní. Akademie věd proto navrhne, aby nejenom ona zůstala samostatným poskytovatelem a zřizovatelem veřejných výzkumných institucí, jak bylo uvedeno výše. Podle Pavla Bělobrádka se podřízení AV ČR pod ministerstvo vědy nepředpokládá. S jeho vznikem vyjádřil zásadní nesouhlas předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který uvedl, že nové ministerstvo stávající problémy v oblasti vědy a výzkumu nevyřeší a spíše povede k velkým finančním výdajům. 
 
Směřování Akademie věd především v souvislosti se Strategií AV21 ocenila ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová, která na Akademickém sněmu zastupovala předsedu vlády Bohuslava Sobotku. Jak uvedla, potenciál českých vědců a vědkyň je velký, a je proto třeba jim vytvořit důstojné podmínky pro jejich badatelské úsilí. V této souvislosti vyzdvihla, že se zaměří například na vyšší podporu doktorandů, na jejichž odborné výchově se významně spolupodílejí i pracoviště Akademie věd. Další oblastí, kterou ministryně školství považuje za důležitou, je i spolupráce vědecké a podnikatelské sféry, z čehož by měla vyplynout výraznější rovnováha mezi základním a aplikovaným výzkumem.
 
Úspěšnou spolupráci Akademie věd a Senátu Parlamentu ČR vyzdvihl jeho předseda Milan Štěch. Vztahy mezi těmito institucemi se odvíjejí od vynikajících vztahů na úrovni jejich vedení. Spolupráce v rámci Memoranda funguje od roku 2011 velmi dobře, a to především díky akcím, které obě organizace spolupořádají pro veřejnost – aktuálně jde například o přednášky a výstavy související s oslavami výročí narození Karla IV (viz zde).
 
Podrobnější informace o průběhu zasedání Akademického sněmu naleznete v květnovém čísle Akademického bulletinu.
 

 

27. 4. 2016