Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Potraviny pro budoucnost, celiakie a bezlepková dieta

Program Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“ obrací pozornost pracovišť Akademie věd ČR, řady spolupracujících mimoakademických výzkumných ústavů, českých a zahraničních univerzit i dalších institucí a firem k jedné z nejdůležitějších výzev blízké budoucnosti: totiž k odvrácení hrozby celosvětového nedostatku potravin. Těch musí být nejen dostatečné množství a měly by obsahovat všechny potřebné živiny, ale nesmí v nich zároveň být přítomny škodlivé organismy a sloučeniny, včetně látek vyvolávajících nežádoucí reakce organismu. Proto se uvedený program věnuje i nejrůznějším aspektům vlivu potravin na zdraví člověka. Právě na tento bod se soustředil 23. listopadu 2015 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě seminář nazvaný.

potravinove_zdroje_01.JPG                                                                                                                                                                                               

Fota: Stanisalava Kyselová, Akademický bulletin
 
  

V úvodu představil Dr. Ing. Pavel Horčička ze společnosti Selgen šlechtění pšenice na jakost a Ing. Václav Dvořáček z Výzkumného ústavu rostlinné výroby se zaměřil na kvalitu bílkovin pšeničného zrna z pohledu šlechtění, pěstitelské a zpracovatelské praxe. Profesor Ing. Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR poté objasnil posluchačům původ pšenice a nesnadný výzkum její nesmírně složité dědičné informace. Upozornil zároveň, že pšenice má velmi širokou paletu genů, a tedy i různých variant zásobních bílkovin, včetně lepku neboli glutenu v jednotlivých odrůdách. Gluten byl pak hlavním tématem dalších referátů semináře. Jeho velká část totiž patřila celiakii, jejímu rozšíření u dětí i dospělé populace, možnostem diagnostiky i v podstatě jediné dosud známé léčbě – dodržování bezlepkové diety. Profesorka Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd, která se výzkumu celiakie dlouhodobě věnuje, připomněla, že tato choroba se původně řadila ke střevním onemocněním a hlavní patogenetický mechanismus byl vysvětlován poruchou enzymatického trávení epitelovými buňkami střeva. Postupně se ovšem začaly popisovat imunologické mechanismy této choroby a dnes je již obecně přijímáno, že jde o autoimunitní onemocnění: za projevy celiakie jsou tedy zodpovědné imunologické mechanismy. Profesor Jiří Nevoral z Fakultní nemocnice Motol upozornil, že nemocných celiakií přibylo i díky lepší diagnostice, nicméně stále zůstává hodně lidí, především dospělých, nediagnostikováno. Vyplývá to ze skutečnosti, že projevy celiakie mohou být velice rozmanité a nemusí postihovat pouze trávicí ústrojí, ale různé orgány v těle, kde lékaři celiakii nehledají. Jejich informovanost v tomto ohledu se však zvyšuje, takže je naděje, že diagnóze bude unikat stále méně nemocných. Dalším diskutovaným tématem se stal nový symptom zvaný neceliakální glutenová senzitivita. Podle doktorky Ivy Hoffmanové z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady se jedná o skupinu rozličných chorob, která jakoby nebyla objevena lékařskou vědou, ale pacienti si ji začali diagnostikovat sami, když si povšimli, že pozitivně zdravotně reagují na stravu bez obsahu pšenice, ječmene a žita. U některých z nich přitom byla vyloučena celiakie a alergie na lepek. Co však zmíněnou neceliakální glutenovou senzitivitu vyvolává, není zcela přesně jasné: může to být sám gluten, ale i neglutenové, nelepkové součásti obilního zrna, určitý typ sacharidů, které nejsou zcela fermentovatelné naším zažívacím traktem, štěpí je bakterie v nás přirozeně žijící – a produkty tohoto bakteriálního zpracování mohou vyvolávat zmíněné potíže.

Odborníci na semináři konstatovali, že se dnes stalo trochu módou držet bezlepkovou dietu i lidmi, u nichž nebyla zjištěna celiakie ani neceliakální glutenová senzitivita. Varovali proto, že bezlepková dieta kromě finanční náročnosti pacienty poněkud ochuzuje o řadu pozitivních součástí obilního zrna, včetně některých bílkovin, vitamínů a také o vápník, což může být problém zejména u dětí. Varovali proto veřejnost, aby si sama nenasazovala striktní bezlepkovou dietu bez řádného vyšetření lékařem. Zatím podle jejich slov nebyla publikována žádná vědecká studie, která by ukazovala prospěšnost bezlepkové diety u zdravých lidí. Těm, kteří ji však dodržovat musejí, by se přece jen v brzké budoucnosti mohl rozšířit sortiment pro ně vhodných jídel, jelikož odborníci zkoumají a vyvíjejí i nové potraviny pro speciální diety, včetně právě bezlepkové.
Podrobněji v lednovém čísle Akademického bulletinu.

JANA OLIVOVÁ

 

 

24. 11. 2015