Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

První etapa výstavby největšího laserového centra v Čechách ukončena

V horkém letním dni 30. června se Dolní Břežany dočkaly dalšího slavnostního dne: po loňském otevření laserového centra HiLASE byla předána nová administrativní a multifunkční budova unikátního mezinárodního laserového komplexu ELI Beamlines.
Hostům skrytým před dotírajícími paprsky slunce zajímavě řešenou střechou před vstupem do budovy připomněl ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd profesor Jan Řídký peripetie výstavby, kterou pozdržel nález jednoho z největších neolitických sídlišť ve střední Evropě na místě stavby a jeho 12 měsíců trvající výzkum, ale i povodně, které strhly cestu břežanským údolím a zkomplikovaly cestu těžké technice. Přesto bylo zázemí nově vznikajícího laserového centra – administrativní a multifunkční budova – dokončeno s několikaměsíčním předstihem. Díky tomu se tam už nyní bude moci přestěhovat 250 pracovníků a zahájit práci. Profesor Řídký připomněl, že centrum ELI Beamlines má být především zařízením špičkové vědy nejen v českém, ale i v celoevropském měřítku.

  ELI_cerven_2015_04.JPG   ELI_cerven_2015_05.JPG ELI_cerven_2015_05.JPG ELI_cerven_2015_05.JPG ELI_cerven_2015_05.JPG ELI_cerven_2015_05.JPG ELI_cerven_2015_05.JPG ELI_cerven_2015_05.JPG ELI_cerven_2015_05.JPG  ELI_cerven_2015_05.JPG                                                                                                                                                      

Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

  

V horkém letním dni 30. června se Dolní Břežany dočkaly dalšího slavnostního dne: po loňském otevření laserového centra HiLASE byla předána nová administrativní a multifunkční budova unikátního mezinárodního laserového komplexu ELI Beamlines.
Hostům skrytým před dotírajícími paprsky slunce zajímavě řešenou střechou před vstupem do budovy připomněl ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd profesor Jan Řídký peripetie výstavby, kterou pozdržel nález jednoho z největších neolitických sídlišť ve střední Evropě na místě stavby a jeho 12 měsíců trvající výzkum, ale i povodně, které strhly cestu břežanským údolím a zkomplikovaly cestu těžké technice. Přesto bylo zázemí nově vznikajícího laserového centra – administrativní a multifunkční budova – dokončeno s několikaměsíčním předstihem. Díky tomu se tam už nyní bude moci přestěhovat 250 pracovníků a zahájit práci. Profesor Řídký připomněl, že centrum ELI Beamlines má být především zařízením špičkové vědy nejen v českém, ale i v celoevropském měřítku. Více viz audio rozhovor s prof. Řídkým.

Get the Flash Player to see this player.

 

Senátorka, první místopředsedkyně Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR profesorka Eva Syková připomněla, že ELI Beamlines patří mezi nejvýznamnější nová výzkumná centra vybudovaná v České republice z prostředků evropských fondů. Z finančního hlediska se jedná o vůbec nejnákladnější ze všech – příspěvek evropského fondu regionálního rozvoje dosáhne takřka 5,8 mld. korun. O to důležitější je podle jejích slov, že garantem tohoto projektu je právě Fyzikální ústav Akademie věd jako jedno z nejlepších a nejúspěšnějších vědeckých pracovišť v České republice. Ocenila, že zásluhou projektu ELI Beamlines získají čeští vědci možnost pracovat se špičkovým zařízením v rámci šesti výzkumných programů, které vedle široké škály fyzikálních a chemických disciplín zahrnují i biomedicínu.
Další z významných hostů, generální ředitel Evropské komise pro vědu a inovace Robert-Jan Smits, označil celý evropský projekt ELI za průkopnický pro region střední a východní Evropy, přinášející nejvyšší vědeckou kvalitu. Vyslovil přesvědčení, že přispěje k posunutí hranic lidského poznání a podpoří vědu a výzkum v daném regionu. A třebaže je v současné chvíli důvod k oslavám, ještě je třeba překonat určité výzvy a problémy související především s tím, že ELI se opírá o tři pilíře: Komě ELI Beamlines v České republice jsou to také ELI Attosecond budované v Maďarsku a ELI Nucelar Physics, které má sídlit v Rumunsku: je třeba zajistit, aby všechny tyto tři pilíře byly skutečně klíčovými základy společného domu evropských inovací.
Po slavnostních projevech dostali výše zmíněné osobnosti spolu s místopředsedou Akademie věd ČR doktorem Janem Šafandou, hejtmanem Středočeského kraje Milošem Peterou, poslankyní Evropského parlamentu Martinou Dlabajovou, zástupcem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a zástupcem stavebních firem do ruky nůžky, aby slavnostně přestřihli pásku a vpustili zvědavé hosty do budovy. Tam už vědci osobně i formou názorných posterů informovali o podrobnostech stavby, ale především o výzkumných projektech a programech budovaného centra ELI Beamlines. Byli mezi nimi i doktor Bedřich Rus – vědecký koordinátor laserových technologií a doktor Martin Přeček z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Viz audio rozhovory.

Get the Flash Player to see this player.

 

Get the Flash Player to see this player.

 

Od velké a složité soustavy laserových, optických, vakuových a elektronických systémů a podsystémů ELI Beamlines se očekávají průlomové výsledky v mnoha vědních oborech. Jeho hlavní technologickou součástí budou vysoce výkonné laserové systémy generující světelné pulsy s dosud nejvyšší dosaženou intenzitou. Umožní mimo jiné interakce světla s hmotou na intenzitě násobně převyšující současně dosažitelné hodnoty. Zařízení bude sloužit k vývoji a testování nových materiálů, přinese nové poznatky v oblasti biomedicíny, v zobrazovacích a diagnostických metodách pro lékařství, v optice, či nanotechnologiích. Badatelé budou moci kupříkladu sledovat mechanismy fyzikálních a chemických dějů na atomové škále, dokážou zachytit nanometrové detaily přímo v živé buňce a s časovým rozlišením sledovat jejich odezvu na různé vnitřní a vnější podněty. ELI Beamlines umožní také výzkum ve fyzice plazmatu i v oblastech nazývaných „exotická fyzika“. Vědci chtějí studovat čistě kvantově elektrodynamické procesy, které se vyskytují v přítomnosti extrémně vysokých laserových polí – ta budou mít právě díky unikátním parametrům laserů ELI Beamlines k dispozici. Zajímat je budou i absorpční a disperzní procesy spojené s polarizací vakua. Část výzkumů se bude orientovat na laserové urychlování protonů a iontů pro léčbu rakoviny, přesněji na vývoj kompaktních nízkonákladových protonových zdrojů pro nové postupy ničení zhoubných nádorů. Čeští vědci z experimentálního týmu už nedávno publikovali článek v nejcitovanějším fyzikálním časopise Physical Review, jehož poznatky mohou sloužit právě k vývoji techniky laserového urychlování částic pro hadronovou terapii.
Druhá etapa výstavby centra ELI Beamlines bude dokončena do konce roku 2015 spuštěním laserové budovy, která vytvoří zázemí pro umístění světově unikátních laserových zdrojů a experimentálních systémů. Zahájení provozu centra je plánováno od roku 2018. Tato první panevropská výzkumná infrastruktura ve střední a východní Evropě nepochybně významně přispěje k propojení české vědy se špičkovými zahraničními týmy.
JANA OLIVOVÁ

 

1. 7. 2015