Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Výstavba Superlaseru ELI pokračuje

Superlaser ELI a jeho sesterský projekt HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy umožnily novinářům 4. srpna 2014 prohlídku pokračující výstavby laserového centra, a to včetně experimentálních hal, do nichž budou postupně instalovány jednotlivé systémy. Největší výzkumný projekt v dějinách České republiky, na jehož realizaci ve třech zemích střední Evropy (vedle Česka dále v Maďarsku a Rumunsku) participují vědecké instituce z Evropy i USA, má ambici být mezinárodní badatelskou infrastrukturou nové generace. FOTOGALERIE

 

UBO_02.jpg 02_gmunden.JPG UBO_04.jpg UBO_05.jpg UBO_05.jpg UBO_05.jpg UBO_05.jpg UBO_05.jpg UBO_05.jpg UBO_05.jpg UBO_05.jpg UBO_05.jpg UBO_04.jpg UBO_05.jpg                         

Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

 

Úvodem neformálního setkání pohovořili vedoucí obou projektů Roman Hvězda (ELI Beamlines) a Tomáš Mocek (HiLASE) o aktuálním vývoji a poté si zúčastnění prohlédli stavbu laserového centra ELI a již dokončenou budovu výzkumného zařízení HiLASE; zde novináři navštívili rovněž laserovou halu, která je běžně veřejnosti nepřístupná. V prostorách ELI Beamlines si za plného provozu prošli hrubou stavbu jednotlivých částí laserové haly, laserové a experimentální místnosti a také administrativní budovu projektu. Prohlídku doplnili odborným výkladem i zástupci jednotlivých výzkumných týmů – Daniel Kramer, Jaroslav Nejdl a Jonathan Tyler Green (ELI Beamlines), Martin Smrž (za HiLASE). Podle Romana Hvězdy je jedním z cílů projektu vybudovat nový typ instituce určenou primárně pro externí uživatele. Nepůjde tedy o uzavřenou laboratoř, v níž bude působit víceméně stálý počet domácích vědců, nýbrž o infrastrukturu, jejíž směřování vymezí odborníci z českých i zahraničních vědeckovýzkumných pracovišť.
Laserové technologie budou mít v dolnobřežanském centru mimořádné parametry – ať již co do výkonu impulsů i počtu laserů různých typů a především opakovacích frekvencí. Vědci tak budou poprvé v laboratořích zkoumat například extrémní fyzikální jevy, mj. laboratorní astrofyziku simulací dějů uvnitř hvězd; právě pro tyto i další experimenty je nezbytná nejvyšší možná opakovací frekvence laserových svazků. Významná část bude patřit i materiálovému výzkumu a vývoji elektronových a protonových zdrojů, které by mohly přispět k terapii při léčbě rakoviny. Podstatnou součástí projektu ELI bude rovněž výchova nové generace vědců, kterým nabízí vynikající badatelské zázemí. 

Více se o projektu ELI, jehož koordinátorem je v České republice Fyzikální ústav AV ČR, dočtete v AB 4/2011 .
 

 

8. 8. 2014