Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Nobelisté na ČVUT

Jedinečnou příležitost potkat se s nositelem Nobelovy ceny za fyziku Robertem W. Wilsonem měli ve dnech 4. a 5. listopadu studenti dejvické techniky. Objevitel vesmírného šumu dokazujícího teorii velkého třesku je ve zdejších prostorách již čtvrtým nobelistou, jehož přednášky umožnila firma Honeywell, která tak chce inspirovat mladé lidi ke studiu a kariéře v oblasti vědy a inženýrství.

Život Roberta W. Wilsona je inspirující nejen ve vědě samé, ale i v nečekaných aspektech, a stojí za to si ho stručně připomenout. Jako mladík se Wilson zajímal o elektroniku a rádiové vysílání, je celkem nasnadě, že si během střední školy vydělával opravami rádií a televizorů, také si sestavil vlastní hi-fi systém a pomáhal se stavbou zařízení i opravami radioamatérům. Poté, co vystudoval CalTech, pracoval v Owens Valley Radio Observatory, než nastoupil v roce 1963 do Bellových telefonních laboratoří v Holmdelu, New Jersey, aby se stal vedle Arno Allana Penziase druhým rádiovým astronomem. Jenže společnost Bell záhy usoudila, že si kvůli rozpočtovým škrtům může dovolit jen jednoho radioastronoma, nabídla ovšem oběma poloviční pracovní úvazky, což oba přijali.

 


Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Robert W. Wilson je držitelem Nobelovy ceny za fyziku z roku 1978 za objev tzv. reliktního záření, který učinil v roce 1964 společně s Arno A. Penziasem.

 

Pokračovali tak v pozorování rádiových vln přicházejících z Mléčné dráhy, k čemuž používali pokročilý radioteleskop. Při práci na tomto novém typu antény v Holmdel Township registrovali v atmosféře konzistentní zdroj rušení, který nedokázali vysvětlit. Snažili se proto odstranit všechny možné zdroje rušení, které připadaly v úvahu, dokonce oloupali i holubí trus na anténě, šum ze všech směrů ale přicházet nepřestal. Jakmile tedy vyloučili možný mechanický problém nebo odraz pozemního vysílání, uvědomili si, že stojí u poznání zdroje tohoto konzistentního šumu na pozadí, což další výzkum potvrdil. Přesně před 50 lety, v roce 1964, učinili objev kosmického reliktního záření, které zůstává tichým, ale konzistentním pozůstatkem velkého třesku, z něhož se před 15 miliardami let zrodil vesmír. A nikoho asi nepřekvapí, že vzápětí Penziasovi i Wilsonovi zase zaměstnavatel vrátil plné úvazky. Za svůj společný objev získali v roce 1978 Nobelovu cenu, v roce 1997 pak medaili Henryho Drapera od americké Národní akademie věd.

 

Robert_Wilson_TK_01.JPG


Později se Robert W. Wilson zabýval astronomickým výzkumem v milimetrovém pásmu, měřením slunečního záření v zemské atmosféře, kvantifikací mezihvězdných izotopů a zkoumáním vlastností molekul nacházejících se v otevřeném kosmickém prostoru. Před dvaceti lety, tedy v roce 1994 odešel Wilson z Bellových laboratoří, protože byl jmenován vedoucím vědeckým pracovníkem v Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridge v americkém státě Massachusetts.
Usměvavý nobelovský laureát v Praze doporučil studentům, kteří se touží prosadit ve světě vědy a techniky, aby si dokonale osvojili zásadní disciplíny, jakými jsou matematika, fyzika, chemie, biologie a výpočetní technika a dodal: „Teprve poté se specializujte na určitou oblast. Stěžejní znalosti výborně využijete v jakémkoli oboru a i nadále je budete rozvíjet.“
Během dvoudenní návštěvy si Robert W. Wilson prohlédl univerzitní laboratoře, diskutoval se studenty při neformálních setkáních a sešel se také s pedagogy. V kolokviu na téma Kosmické reliktní záření a současná kosmologie se věnoval měření kosmického reliktního záření a přednášku uzavřel diskusí o nedávných výsledcích získaných v rámci projektu BICEP2, které, pokud se potvrdí, budou mít dopad na teorii gravitace.
 

Robert_Wilson_TK_01.JPG
Prorektor ČVUT pro vědeckou a výzkumnou Vojtěch Petráček. (V experimentu AEgIS v CERN studoval gravitační vlastnosti neutrální antihmoty a byl školitelem dr. Krasnického viz rozhovor v AB 10/2014 .)
 

Robert_Wilson_TK_01.JPG
Martin Šebesta, Site Leader, Honeywell Aerospace Olomouc
 

Nobelisté jsou zváni v rámci filantropického programu Honeywell Initiative for Science & Engineering, kdy společnost uzavřela partnerství se špičkovými univerzitami v Číně, Indii, Mexiku a dalších regionech s vysokým hospodářským růstem a s dostatečným potenciálem studentů ve vědeckých a technických oborech. Na technické univerzity do České republiky takto zavítali nobelisté celkem již poosmé – mimo ČVUT v Praze to bylo na VUT v Brně a VŠB – TU v Ostravě. Mimo to společnost nabízí stipendijní programy a příležitosti ke studijním stážím. V atriu budovy Fakulty architektury byla též k vidění interaktivní výstava technologií společnosti Honeywell, která se zaměřuje na letecký průmysl, ale také řídicí technologie do průmyslových i soukromých budov, nebo turbodmychadla a speciální materiály. Od roku 1993 je otevřena její pražská pobočka, o deset let později vzniklo brněnské vývojové centrum, které se v roce 2006 začlenilo do společenství vývojových center – Honeywell Technology Solutions v USA, Číně, Indii a České republice. Honeywell, jako jedna z mála světových korporací, umístil své výzkumné centrum v České republice a zaměstnává zde přes čtyři tisícovky kvalifikovaných pracovníků.

 

MARINA HUŽVÁROVÁ

5. 11. 2014