Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Stipendia UniCredit Bank pro doktorandy z FZÚ AV ČR

Tříletá spolupráce Fyzikálního ústavu AV ČR s UniCredit Bank, jež vznikla zejména v souvislosti se stavbou superlaseru v Dolních Břežanech v rámci projektu ELI Beamlines, vyústila v předání mimořádného stipendia čtyřem nadaným doktorandům z FZÚ AV ČR. Za účasti místopředsedy Akademické rady AV ČR Jana Šafandy a ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Jana Řídkého předal generální ředitel a předseda představenstva UniCredit Bank Czech Republic, a.s., Ing. Jiří Kunert stipendia, každé v hodnotě 100 000 Kč, Ing. Vítězslavu Jarému, Mgr. Matěji Kudrnovi, Ing. Denisu Gorbunovi a Ing. Tomáši Burianovi.


Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Zleva: doktorand Vítězslav Jarý, místopředseda AV ČR Jan Šafanda, doktorand Matěj Kudrna, ředitel FZÚ Jan Řídký, doktorand Denis Gorbunov, generální ředitel UniCredit Bank Jiří Kuner a školitel oceněného doktoranda Tomáše Buriana Libor Juha.

 

Stipendia_Uni_Credit_Bank_01.jpg
Denis Gurbunov při prezentaci. Hlavním tématem jeho práce, která je řešena na Fyzikálním ústavu pod vedením prof. A.V. Andreeva, jsou fundamentální magnetické vlastnosti sloučenin RFe5Al7 s těžkými vzácnými zeminami.

 

Stipendia_Uni_Credit_Bank_01.jpg
Matěj Kudrna si pro doktorské studium vybral Fyzikální ústav, tým Martina Schnabla.

 

Stipendia_Uni_Credit_Bank_01.jpg
Vítězslav Jarý pracuje na své doktorské práci v laboratořích Oddělení optických materiálů FZÚ AV ČR pod vedením M. Nikla.

 

Ing. Vítězslav Jarý, student třetího ročníku doktorského studijního programu na Katedře jaderné chemie FJFI ČVUT, vypracovává doktorskou práci v laboratořích Oddělení optických materiálů FZÚ AV ČR, pod vedením Ing. M. Nikla. CSc. Jejím tématem jsou vlastnosti scintilačních materiálů na bázi komplexních oxidů, jejichž monokrystaly či optické keramiky mohou být využity k detekci ionizujícího záření v moderních metodách lékařského zobrazování, např. pozitronové emisní tomografii, CT, gama kamerách, ap., či v dalších aplikacích v průmyslu, oblasti bezpečnosti či monitorování životního prostředí. Výsledky své práce presentoval na několika mezinárodních konferencích a ve více než deseti článcích v renomovaných mezinárodních odborných časopisech. Navíc dále rozvinul ve spolupráci s dalšími mladými kolegy v ústavu a na katedře přípravu a charakterizaci doposud neprobádané specifické skupiny materiálů na bázi ternárních sulfidů, které mají aplikační potenciál jak pro detekci ionizujícího záření, tak pro nové pevnolátkové zdroje bílého světla, které jsou tvořeny polovodičovou svítivou diodou překrytou vhodným fosforem, který část světelné energie z diody konvertuje do zelené a červené oblasti spektra tak, aby vycházející světlo bylo bílé. Tyto nové světelné zdroje způsobily v několika posledních letech revoluci v osvětlovací technice. Účastní se také aktivně svou experimentální prací ve vícečetných mezinárodních projektech skupiny, je spoluautorem více než třiceti publikací v mezinárodních odborných časopisech. Vítězslav Jarý patří již dnes k perspektivním mladým výzkumníkům Fyzikálního ústavu AV ČR.

Mgr. Matěj Kudrna, doktorand v oddělení Teorie a fenomenologie částic patří k vynikajícím absolventům Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Během studia se mu podařilo složit všechny zkoušky na výbornou. Pro svoje doktorské studium si vybral Fyzikální ústav, tým Dr. Schnabla, pracujícího na náročném teoretickém projektu podporovaném evropskou vědeckou nadací. Pro svůj výzkum obdržel stipendium francouzské vlády, které mu umožňuje část práce provádět ve spolupráci s velmi uznávaným vědeckým týmem na Univerzitě Pierra a Marie Curriových v Paříži. Věnuje se celé řadě aktuálních problémů, od kvantově gravitačních aspektů černých děr po rozvíjení metod teorie strunných polí popisujících hypotetické objekty nazývané D-brány, kde již dosáhl výrazných úspěchů. Kudrnovým hlavním přínosem bylo vytvoření velmi efektivního numerického programu pro studium D-brán, jehož použitím dosáhl řadu nových výsledků popisujících D-bránové systémy. Tato jsou zajímavá z toho důvodu, že mohou teoreticky osvětlit původ tzv. neabelovských kalibračních interakcí v přírodě. V teoretické rovině významně přispěl k fyzikální interpretaci nalezených řešení. Jeho výsledky aplikované na systémy protínajících se D-brán by mohly v budoucnu sloužit k hlubšímu porozumění nedávno objeveného Higgsova bosonu. Vybrané výsledky své práce již publikoval v renomovaných odborných časopisech i ve formě prezentací na velkých mezinárodních konferencích.

Ing. Denis Gorbunov je absolventem Fyzikálně-technické fakulty Uralské státní technické univerzity (Jekaterinburg, Rusko). Již ve své diplomové práci se soustředil na studium magnetických vlastností sloučenin vzácných zemin s vysokým obsahem železa, které mají široké praktické využití jako výkonné permanentní magnety. Od října 2010 pokračuje v doktorském studiu na Univerzitě Karlově v Praze v oboru Fyzika kondenzovaných látek a materiálový výzkum. Hlavním tématem jeho doktorské práce, která je řešena na Fyzikálním ústavu pod vedením prof. A.V. Andreeva, jsou fundamentální magnetické vlastnosti sloučenin RFe5Al7 s těžkými vzácnými zeminami (R = Gd-Lu). Jeho výzkumná činnost zahrnuje zejména přípravu unikátních kovových monokrystalů a zkoumání jejich vlastností ve vícenásobných extrémních podmínkách (teplotní rozsah od mK, ultra-vysoká magnetická pole do 80 T a aplikace vysokého tlaku). Je velmi aktivním členem řešitelského týmu několika náročných badatelských projektů, v rámci kterých je spoluautorem 16 prací publikovaných v mezinárodních vědeckých časopisech. Pravidelně referuje o svých výsledcích na mezinárodních konferencích, na toto téma přednesl 5 přednášek a prezentoval několik posterů. Aktivně se účastní mezinárodní vědecké spolupráce v oboru, kde s výhodou využívá své aktivní znalosti pěti světových jazyků.

Ing. Tomáš Burian, doktorand studijního programu „Fyzika plazmatu a ionizovaných prostředí“ MFF UK v Praze, připravuje svou doktorskou práci v Oddělení radiační a chemické fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR pod vedením Ing. L. Juhy, CSc. Tématem zmíněné práce je využití různých spektroskopických metod ke studiu unikátních typů plazmatu vytvářených volumetrickým ohřevem pevné látky různými rentgenovými lasery. Soustředěním svazku rentgenového laseru s volnými elektrony provozovaného v Menlo Parku v Kalifornii do mikronové oblasti na povrchu hliníkového terče vzniká rovnoměrně prohřáté plazma o teplotě až dvou milionů stupňů Kelvina a hustotě pevné látky. Výzkum takového, v pozemských podmínkách jedinečného, plazmatu je důležitý především pro astrofyziku a inerciální termojadernou syntézu. T. Burian a další pracovníci FZÚ AV ČR se v mezinárodním týmu vedeném fyziky z univerzity v anglickém Oxfordu zabývají především analýzou příčného rozdělení intenzity záření ve fokusovaném svazku rentgenového laseru z jeho ablačních otisků do vhodného materiálu. Znalost rozdělení intenzity záření ve fokusu je klíčová pro správnou interpretaci výsledků a realistické počítačové simulace tohoto unikátního plazmatu. Výsledky unikátního studia, na kterém se Tomáš Burian podílí, byly zveřejněny v prestižním přírodovědeckém časopise Nature.
 

3. 10. 2013