Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Expozice jedné z nejstarších staroslověnských památek

Bulharský Codex Suprasliensis z 10. století v kontextu byzantsko-slovanských vzájemných vztahů je název výstavy, kterou pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše pořádá v sídle Akademie věd ČR v Praze Bulharské velvyslanectví v Praze a Středisko společných činností AV ČR. Pražskou část putovní výstavy (30. 5.–28. 6. 2013), která je spojena s 1150. výročím velkomoravské mise sv. Cyrila a Metoděje, zahájily 29. května bulharská viceprezidentka Margarita Popova a ředitelka Slovanského ústavu doc. Helena Ulbrechtová. Supraslský kodex (Codex Suprasilensis) byl vytvořen v 10. století v církevním středisku založeném žáky Cyrila a Metoděje v tehdejším hlavním městě Bulharska Preslavi a je psán cyrilicí. Dnes je dochován ve třech částech – v Lublani, Petrohradě a ve Varšavě – a od roku 2007 je na seznamu Světové paměti UNESCO (Memory of the World List).

 
 
Vernisáž v sídle Akademie věd ČR v Praze (Národní 3) uvedla chargé d´affaires a.i. Bulharského velvyslanectví v Praze Goryana Lenkova
 
Supraslsky_kodex_01.jpg
 
Supraslsky_kodex_01.jpg
O hudební zpestření se postaral bulharský dívčí pěvecký sbor.
 
Supraslsky_kodex_01.jpg
 
Supraslsky_kodex_01.jpg
 
Digitalizovaný kodex naleznete na webové stránce http://csup.ilit.bas.bg . Výstavu rozprostřenou na dvaceti panelech připravil pro Státní kulturní institut při bulharském Ministerstvu zahraničních věcí Literární ústav Bulharské akademie věd a její přípravu financovalo UNESCO.
Supraslský kodex obsahuje 24 životopisů křesťanských světců a 23 kázání – významných byzantských literátů, především sv. Jana Zlatoústého. Je napsán na pergamenu a má mimořádnou grafickou úpravu. Byl objeven roku 1823 v Supraslském klášteře (původně na území Litvy, nyní v Polsku) a poslán k prostudování renomovanému slovinskému jazykovědci Bartoloměji Kopitarovi. Po jeho smrti část památky přešla do Univerzitní knihovny v Lublani, kde je dosud uchována. Dalších 16 listů koupil roku 1856 knihovník petrohradské carské knihovny a od roku 1947 jsou v majetku Ruské národní knihovny v Petrohradě. Zbývajících 151 listů se po smrti objevitele památky ocitlo ve sbírce polské hraběcí rodiny Zamojských. Tato tzv. varšavská část zmizela během druhé světové války a byla nalezena až v USA a v roce 1968 vrácena do Polska. Dnes se nachází v Národní knihovně ve Varšavě.
 
Supraslsky_kodex_01.jpg
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
 
Rukopis je stále předmětem zájmu vědců z mnoha zemí včetně řady významných českých badatelů, například Václava Vondráka, Františka Pastrnka či Emilie Bláhové. Originál kodexu je vzácnou památkou, všechny tři části chrání příslušné knihovny v trezorech. Digitalizace rukopisu vědcům poprvé umožnila spatřit sborník vcelku. Výstava představuje formu, jazyk a obsah kodexu, kontext jeho vzniku, souvislost s byzantskými originály textů a s dalšími staroslověnskými památkami, ale i s památkami, jejichž vznik ovlivnil. Osvětluje také historii objevení rukopisu a práci vědců, jejichž bádání přineslo poznatky k vývoji slovanských jazyků a literatur a k dějinám kultury střední a východní Evropy.
 
Supraslsky_kodex_01.jpg
Rukopis je předmětem zájmu vědců z mnoha zemí včetně řady významných českých badatelů, například Václava Vondráka, Františka Pastrnka či Emilie Bláhové (na snímku vpředu).

 

29. 5. 2013