Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

O podnikání, vědě a zásadách výzkumné politiky

Technologická agentura ČR, jež se u nás snaží zastávat spojující článek mezi sférou, kde se výsledky výzkumu a vývoje rodí, a oblastmi, kde se efektivně a komerčně aplikují, pozvala 9. května do Prahy představitele největší organizace pro aplikovaný výzkum v Evropě – Fraunhoferovy společnosti. Odborníci na komercializaci vědeckých výsledků prof. Arno Basedow a Steffen Preissler představili nejen strukturu společnosti, model financování, ale též např. činnost Oddělení inovativních systémů transferu, jež analyzuje, navrhuje a implementuje účinné systémy transferu výsledků výzkumu na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Místopředseda TA ČR Miroslav Janeček přivítal mezi hosty též senátorku Evu Sykovou, která právě v německém modelu organizace vědy vidí velký vzor.

TA_01.jpg
Všechna fota: Gabriela Adámková, Akademický bulletin
Profesorka Eva Syková diskutuje se Steffenem Preisslerem

Jak prof. Syková uvedla v rozhovoru pro Akademický bulletin ( AB 4/2013 ): „Příklady, jak organizovat českou vědu, hledejme v Německu, kde vedle sebe existují badatelské instituce, jako jsou ústavy Maxe-Plancka pro základní výzkum, Fraunhoferovy ústavy orientované na aplikovaný výzkum, Helmholtzovy ústavy, jež uskutečňují oba typy výzkumu ve vybraných prioritních oblastech, a výzkum na univerzitách.“
 

TA_01.jpg
Jako první vystoupil Arno Basedow, který od roku 2011 zastává pozici strategického poradce ve Fraunhoferově institutu MOEZ. Mezi jeho oborové specializace patří např. farmacie, potravinářství a kosmetika. Vzadu zleva: Martin Bunček, člen představenstva TA ČR a místopředseda TA ČR Miroslav Janeček.

Fraunhoferova společnost na podporu výzkumu nese jméno vědce, technika a podnikatele v jedné osobě Josepha von Fraunhofera, který se začátkem 19. století zabýval optikou a výzkumem slunečního spektra a je označován za zakladatele spektrální analýzy. V současné době tvoří společnost 66 samostatných institutů, které se zaměřují na výzkumné oblasti, jako jsou zdraví, bezpečnost, komunikace, mobilita, energetika a životní prostředí, a zaměstnává přes 20 000 vědců. Rozpočet Fraunhoferovy společnosti tvoří ze 70 procent finance, které vygenerují jednotlivé instituty, 30 procent plyne z německé federální vlády. Zadavateli výzkumných úkolů jsou převážně průmyslové podniky, sektor služeb a ministerstvo obrany; základním posláním zůstává výzkum a vývoj nových produktů a technologií.
Fraunhoferova společnost, která rovněž úzce spolupracuje s německými vysokými školami, se neomezuje jen na Německo. Strategickými oblastmi zájmu jsou Evropa, USA a jihovýchodní Asie. Krédem je být přítomen tam, kde vznikají nové poznatky. K tomu má společnost několik pracovišť v USA a informační kanceláře v Singapuru, Indonésii, Číně a Malajsii.
 


Steffen Preissler je vedoucím Oddělení inovativních systémů transferu ve Fraunhoferově institutu pro střední a východní Evropu v Lipsku, který byl založen v roce 2006.

Seminář zakončila diskuze, v níž zazněly dotazy spojené např. s problematikou spin-off firem. Arno Bassedow vysvětlil, že Fraunhoferova společnost výrazně podporuje vznik spin-off firem, a to tak, že si obvykle drží část firmy nebo celou firmu osm let, a poté ji zcela ponechá trhu jako samostatný podnik. Úspěšnost těchto firem je ohromujících 90 procent.
Oba němečtí představitelé v závěru nevyloučili možnost podpory malých a středních podniků v České republice, jelikož na projekty nenahlíží jen v národním měřítku, ale i evropském. Zároveň se však vymezili vůči spolupráci např. s Ruskem, jelikož není členem Evropské unie, a tudíž by mu Fraunhoferova společnost udělovala konkurenční výhodu.

srd

 

9. 5. 2013