Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2001  > červenec  > obsah

Česká botanická společnost

Česká botanická společnost \"sdružuje zájemce činné v botanice; věnuje se pěstování a propagaci všech oborů botaniky\". Tato stručná úvodní formulace Stanov Společnosti lakonicky vystihuje širokou náplň její činnosti. Od svého založení je místem, kde se setkávají lidé s vášní pro rostliny, bez ohledu na to, zda jde o univerzitního profesora, špičkového vědce, středoškolského učitele, studenta či jen prostého zájemce o přírodu.

Společnost včera

ČBS byla založena v roce 1912 na podnět pracovníků Botanického ústavu české, tehdejší Karlo-Ferdinandovy University na půdě Botanického ústavu (dnes katedry) v Botanické zahradě Na Slupi. S tímto místem je Společnost, její sekretariát i dlouhodobě budovaná bohatá knihovna nepřetržitě spojena až do dnešních dní. Byla první oborovou společností ve střední a východní Evropě, a přečteme-li si pár následujících řádek zakládajícího programového prohlášení a odhlédneme od archaického slovosledu, mohli bychom se pod něj podepsat i dnes: "Sdružovat všechny české botaniky, teoretiky i praktiky, a vzájemným jejich stykem prohlubovat studium botanické vědy, získávat další pracovníky a nové adepty Scientiae amabilis, budit v nich touhu po vědecké práci, informovat členy i odbornou veřejnost o dosavadních výsledcích fytologie, zvedat úroveň znalostí v širokých vrstvách národa a zvyšovat tím vzdělanost lidu, hledat nové metody, nové směry a zdůrazňovat důležitost komplexního výzkumu ve všech oborech botaniky."

Od vzniku Československa až po jeho rozdělení fungovala jako Československá botanická společnost, a to nikoli pouze na papíře. Čeští botanici výrazně přispěli k rozvoji botaniky na Slovensku a dodnes např. spolupracují na díle Flóra Slovenska; mnohé akce jsou i dnes pořádány společně.

Společnost dnes

Současná činnost Společnosti je velmi bohatá, čemuž napomáhá i její vnitřní struktura. Vedle ústředí má řadu oborových sekcí (např. algologická, floristická, sekce pro krajinnou ekologii) a regionálních poboček, které mají často vlastní činnost přednáškovou, exkurzní a někdy i publikační.

Základem činnosti jsou každoročně pořádané akce, z nichž na prvním místě je nutno jmenovat tematické vědecké pracovní konference, obvykle dvoudenní, pořádané v podzimním období. Rozmanitost témat můžeme posoudit z jejich názvů třeba jen za poslední tři roky - 1998: Biologie rostlinných druhů, 1999: Kritické skupiny jednoděložných, 2000: Botanický výzkum a ochrana přírody. Pravidlem je až 150 účastníků (někdy dokonce více než 200), přednášky i postery jsou publikovány v samostatných sbornících.

Již více než 30 let pořádá Společnost v prvním červencovém týdnu floristické kursy, týdenní setkání zájemců o terénní botaniku, jež je z hlediska popularity i výsledků příslovečnou třešničkou na dortu její činnosti. Kurs je akcí výukovou, výzkumnou i společenskou. Je pořádán vždy v jiném místě a na vedení exkurzí se podílejí přední odborníci z vysokých škol a Botanického ústavu Akademie věd ČR. Současně s výukou se však zaznamenávají aktuální data o flóře a vegetaci. Uvážíme-li, že 150 až 200 zájemců se každý den vydává na 10 - 15 exkurzních tras, získáme obraz o tom, kolik párů očí se na výzkumu podílí; není divu, že výsledky vydají na velmi solidní odborný sborník a že jsou využívány i při zpracovávání mnoha významných vědeckých grantů (za všechny jmenujme např. sledování dynamiky invazních rostlin u nás). Nezanedbatelný je společenský dopad akce - mnozí lidé se zde pravidelně setkávají a zejména mladí, tvořící dnes zásadní podíl účastníků, mají příležitost potkat se s mnoha odborníky, které znají mnohdy jen z literatury nebo strohé e-mailové korespondence.

Ve většině krajských center a zejména v Praze jsou pořádány semestrálně přednáškové cykly, koncipované tak, aby zahrnovaly jak výsledky aktuálního vědeckého bádání, tak vůni blízkých či vzdálenějších cizích krajů - ať už jsou to postřehy botanických cestovatelů nebo odborněji laděná povídání z dlouhodobějších studijních pobytů přednášejících. Přednášky jsou volně přístupné a v Praze se konají od října do prosince a od února do dubna v budově Katedry botaniky v Benátské 2 (v botanické zahradě). Úzká spolupráce s katedrou botaniky PřF UK vyústila před deseti lety ve společnou obnovu exkurzního cyklu jarních sobotních exkurzí do okolí Prahy; akce zdánlivě starobylá, existující v letech předválečných a poválečných, se setkala se zájmem a stala se další, dnes již tradiční akcí Společnosti. Přestože vědecká komunita sdružená ve Společnosti realizuje grantový vědecký výzkum na svých pracovištích, i Společnost se podílí na výzkumné činnosti. Jde zejména o činnost koordinovanou Ministerstvem životního prostředí. Typickým příkladem je příprava a vydávání Červeného seznamu květeny ČR, který nedávno vyšel v aktualizované verzi; na zjišťování stavu nalezišť ohrožených či vymírajících druhů se podílely desítky členů Společnosti ve všech částech republiky. Podobně se v současnosti Společnost podílí díky své široké základně na naplňování Směrnice EU pro mapování biotopů známé pod názvem Natura 2000; přispíváme tak ke splnění podmínek jednoho ze základních košů, jež je nutno uzavřít před naším vstupem do EU.

Samostatnou kapitolou aktivit Společnosti je činnost publikační. Od založení Společnosti vychází vědecký časopis Preslia, svým názvem upomínající na bratry Preslovy, kteří významnou měrou přispěli k rozvoji botaniky u nás a mimo jiné položili základy českého jmenosloví rostlin. Preslia je dnes ceněným vědeckým periodikem, publikujícím většinu článků v angličtině a vyměňovaným s mnoha zahraničními editory za významná, často impaktová periodika. Teritoriálně je zaměřena na vědecká bádání v rámci střední Evropy; díky tomu si našla své místo na slunci vedle oborově shodného mezinárodního časopisu Folia Geobotanica. V šedesátých létech vznikl český odborný botanický časopis Zprávy České botanické společnosti, jehož název je poněkud zavádějící. Nejde totiž o informační bulletin, protože Zprávy publikují regionální vědecká sdělení a odborná review v češtině a oslovují jak odbornou, tak amatérskou část základny. Navíc mají ještě dvě tematické řady: Materiály uveřejňují sborníky z vědeckých konferencí ČBS, řada Přílohy je rezervována pro volné monotematické publikace spíše příručkového charakteru (posledním číslem je překlad Mezinárodního Kódu botanické nomenklatury, společné publikace ČBS a Slovenské botanické spoločnosti).

S publikační činností je nerozlučně spjata knihovna Společnosti; ČBS je jednou z mála Společností schopnou rozsahem fondů konkurovat příslušným oborovým knihovnám, v tomto případě Botanického ústavu AV ČR nebo univerzitních kateder. Počet inventárních čísel dosahuje 33 tisíc a současná, jakož i minulá skladba zahraničních periodik je na vysoké úrovni, přestože je knihovna budována pouze výměnou za zmíněná Společností vydávaná periodika; knižní fond je pak téměř výhradně složen z recenzních výtisků zaslaných do časopisu Preslia.

Síň slávy

Je vždy těžké a nutně subjektivní vybrat do první řady ty, již se o Společnost nejvíce zasloužili nebo ji reprezentovali na poli vědy i vysokého školství. Následující pětici však tato pocta patří bezesporu zaslouženě.

Prof. Dr. Karel Domin (1882 - 1953)
Dlouholetý předseda ČBS (1914 - 1943), nejvýraznější osobnost české botaniky první poloviny dvacátého století; jeden z mála přírodovědců, jenž se stal rektorem UK (1933). Významný rostlinný taxonom, který popsal pro vědu mnoho druhů, rodů, ba i čeledí.

Prof. Dr. Vladimír Krajina (1905 - 1993)
Vzácný příklad spojení vynikajícího přírodovědce a politika. Jeden ze zakladatelů oboru geobotanika, jehož komplexní studie o vegetaci Mlynické doliny (1933!) je dodnes citována. Vůdčí osobnost nekomunistického odboje za 2. světové války a generální tajemník strany Národně socialistické; v roce 1948 musel emigrovat a do konce života byl profesorem ve Vancouveru. Jeho jméno nese posluchárna, v níž se konají pražské přednáškové cykly ČBS.

Prof. Dr. Josef Dostál (1903 - 1999)
Vynikající pedagog a kompilátor, editor a hlavní autor děl Květena ČSR a Klíč ke květeně ČSR - knih, které byly vydány s přispěním ČBS a jsou pravděpodobně nejznámějšími botanickými knihami v povědomí široké veřejnosti. Obdobný klíč, jako je Dostálův z roku 1958, do dnešního dne nevyšel!

Dr. Slavomil Hejný, DrSc. (1924 *)
Dlouholetý předseda ČBS (1976 - 1990) a ředitel Botanického ústavu ČSAV (1962 - 1990), na jehož půdě vyrostlo několik generací významných vědců; sám mezinárodně uznávaný odborník v hydrobotanice a synantropní botanice.

Dr. Josef Holub, CSc. (1930 - 1999)
Duše Společnosti druhé poloviny dvacátého století; její chod i náplň činnosti zásadně ovlivnil jako vědecký tajemník a později jako předseda (1990-1999). Náš mezinárodně nejuznávanější rostlinný taxonom současnosti stál u zrodu většiny současných tradičních akcí (konference, časopis Zprávy) a jako vedoucí redaktor časopisu Preslia (1990 - 1999) formoval jeho současnou moderní podobu. Zesnul symbolicky v "činné službě" na botanické exkurzi.

Společnost zítra

Společnost žije z odkazu svých velikánů, z píle, zapálení a invence všech svých činných členů a zejména z přílivu mladé generace, tvořící stále větší část členské základny. To nás opravňuje k přesvědčení, že mezi nimi jsou další vůdčí osobnosti, jež posunou činnost Společnosti a zejména naši vědu dále kupředu. Každým dnem se něco mění - sledujte naše internetové stránky a přesvědčte se!

Lubomír Hrouda,
místopředseda ČBS

Kontakt

Česká botanická společnost (ČBS) (940 členů)
Benátská 2, 128 01 Praha 2
tel.: 02/21 95 31 17
e-mail:
botspol@natur.cuni.cz
http://www.natur.cuni.cz/CBS
Předseda: doc. RNDr. Vladimír Řehořek, CSc., PřF UK MU Brno
Sekretariát: Mgr. Romana Mlezivová