Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2001  > listopad  > obsah

5. ročník konference Polyslav

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Ve dnech 27. - 29. září 2001 se konal již pátý ročník konference mladých slavistů a jazykovědců z různých evropských zemí sdružených ve stejnojmenné skupině Polyslav.

Polyslav je sdružení asi padesáti mladých badatelů "mezi magistrem a docentem", vesměs doktorandů působících na univerzitách či ve vědeckých ústavech. Zakladateli skupiny Polyslav se stali v roce 1997 Bjorn Wiemer a Markus Giger, kteří uspořádali historicky první konferenci v německé Kostnici. Organizace dalších ročníků (1998 - Berlín, 1999 - Toruň, 2000 - Kazimierz Dolny) se ujali vždy někteří z dalších členů Polyslavu. Místem konání 5. ročníku se stala Praha.

Konference pořádaná Ústavem pro jazyk český AV ČR se stala součástí akcí probíhajících v rámci oslav 90. výročí založení ÚJČ AV ČR. Referáty, jak je na konferencích Polyslav obvyklé, byly přednášeny v některém světovém či slovanském jazyce. Na rozdíl od předchozích ročníků tentokrát výrazně častěji zaznívala čeština.

Čím se tedy dnešní mladí slavisté a jazykovědci zabývají? Nabídka témat byla skutečně pestrá, bez nadsázky můžeme říci, že pokryla celé spektrum současných jazykovědných disciplín. Bylo možné slyšet referáty věnované jistému gramatickému jevu z pohledu mluvnice historické (osudy forem duálu v češtině, význam staročeských slov přělud, přěluditi) i mluvnice současné (kontextová závislost ukazovacích zájmen v polštině, částice "i" v ruštině), zazněly referáty mající charakter komparativní, a to jak v rámci "pouze" slovanských jazyků (původ sloves vyjadřujících lhaní v různých slovanských jazycích), tak referáty nabízející srovnání i s jazyky neslovanskými (slavismy v baltských jazycích).

Tradičně zaznělo několik příspěvků věnovaných lexikálně sémantické analýze některého výrazu (analýza výrazů voda a světlo v polštině, náš a cizí v ruštině). Dále bylo možno si poslechnout referáty zabývající se zvukovou stránkou jazyka (prozodické charakteristiky emfatické, tj. důrazné intonace v ruštině; prozodie, kontext a slovosled v českých a slovenských odporovacích konstrukcích), referáty dialektologické (nářeční rysy české enklávy v polském Zelově), vyslechli jsme i přednášky opírající se o poznatky z dalších oborů (komunikace neslyšících dětí, metafora ve fyzice a biologii).

Řada referátů se věnovala jazykovědným disciplínám nejsoučasnějším, tedy lingvistice korpusové (syntaktické odvozování slovesných podstatných jmen s využitím Českého národního korpusu). Z komunikačně orientovaných oborů jmenujme sociolingvistiku (jazyková kompetence a jazykové chování ruských Němců), lingvistiku pragmatickou a analýzu diskursu (ich-forma v psaném akademickém diskursu, obraz ženy v sovětské propagandě v období občanské války, ekologický diskurs v Bulharsku, kontrastivní analýza projevů Vladimíra Putina a Gerharda Schrödera).

Jak je zřejmé, polyslavistické referáty se věnovaly problémům skutečně různorodým. Po každém z nich následovala diskuse, která často pokračovala i o přestávkách. Jako každý rok také tento ročník splnil hlavní poslání Polyslavu: umožnil mladým lidem profesionálně se zabývajícím jazykem pravidelně se setkávat, promluvit s kolegy z jiných pracovišť a zemí a navázat neocenitelné odborné i osobní kontakty. Všichni účastníci byli příjemně překvapeni vskutku reprezentativními prostorami Akademie věd na Národní třídě.

Lucie Hašová,
Ústav pro jazyk český AV ČR