Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2011  > prosinec  > Z Bruselu

Výzkum a inovace průmyslových technologií

Předsedající stát v Radě EU (v současnosti Polsko) každoročně společně s Evropskou komisí organizuje konferenci o materiálech budoucnosti – FUMAT: Future Materials a konferenci trvale udržitelného rozvoje a inovací průmyslové výroby – ManuFuture. Obě doprovázejí technologické burzy a tematické workshopy.

27_1.jpg

Konference představily aktuální stav výzkumné a průmyslové sféry nejen pořádajícího členského státu, ale celé Evropské unie. Neméně důležitým úkolem bylo také vyhledat potenciální příležitosti spolupráce relevantních výzkumných a průmys­lových subjektů členských států EU i mimo ni.
Konferenci FUMAT 2011 (http://www.fumat2011.eu/), která se konala ve Varšavě ve dnech 22.–23. září 2011, zahájil ředitel průmyslových technologií DG RTD Herbert von Bose. Uvedl, že zásadním úkolem pro EU není pouze realizovat „krásný výzkum“, ale snažit se jeho výsledky převést v co nejdokonalejší formě do sféry aplikační. Právě převedení do praxe je zásadní podmínkou spolufinancování výzkumných projektů 7. rámcového programu. Pouze v takovém případě jej lze prodat a uplatnit. Nové materiály jsou nezbytné pro pokrok v mnoha oblastech, často zmiňovaná je např. elektromobilita a její šetrnost k životnímu prostředí. V této rovině lze hledat přínos konference: pozornost nezaměřila jen na hledání nových materiálů, nýbrž také na to, co znamenají a jaký význam má materiálový výzkum do budoucna.
FUMAT 2011 současně podpořil cíl přispět k vytvoření vyspělejší synergie mezi iniciativami EK a členských států EU a k provázanosti aktivit na poli výzkumu a inovací v souladu se strategickým akčním plánem priority NMP 7. RP (Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie). Odborníci z řad vědců, průmyslu, politické i obchodní sféry se shodují, že konference napomohla definovat účinné strategie k podpoře politiky Inovační unie a že výzkum je třeba směřovat k hledání řešení celosvětových problémů v oblasti globálního oteplování, energetických a vodních zdrojů, zdrojů potravin, stárnutí populace či veřejného zdravotnictví v souladu s tzv. Lundskou deklarací (2009).
Tématem ManuFuture 2011 (Vratislav 24.–25. října 2011; http://www.manufuture2011.eu/) byla nejen budoucnost evropské průmyslové výroby, ale současně i konfrontace s výzvami, kterým Evropa čelí v souvislosti s technologickým a společenským vývojem. Diskuse se týkaly prio­ritních strategií výrobního průmyslu, které za rostoucí soutěže a globalizace musí reflektovat především udržitelnost a stálý rozvoj inovativních výrobních systémů, dynamický rozvoj pro dosažení vedoucího postavení v technologiích a generaci nových technických a obchodních řešení, využívání potenciálu expandujícího globálního trhu evropských výrobků a technologií či všestranně prospěšnou spolupráci členských států i zemí přidružených k rámcovým programům.

Z prezentací případových studií z různých částí Evropy vyplynulo, že inovativní průmyslová spolupráce mezi Západem a Východem je již skutečností, nikoli pouze myšlenkou. Závěr diskuse nabídl nové kroky, aby partnerství směřovalo k jednoznačnému posílení a efektivitě průmyslu. Průmyslová výroba zůstává hnací silou evropského hospodářství, neboť vytváří 6,5 miliardy eur HDP a přináší 30 milionů pracovních míst. Spolupráce EK s výrobním průmyslem v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru Továrny budoucnosti (Public Private Partnership Factories of the Future, PPP FoF) úspěšně podporuje dynamický rozvoj strojírenství – v 7. RP je na tuto aktivitu vyčleněno celkem 1,2 miliardy eur a finančně se podílí i soukromý sektor. Stěžejním úkolem tržně orientovaných evropských projektů bude výroba demonstrátorů a modelů aplikovatelných v průmyslových sektorech.
V Evropě plynou do výzkumu nemalé finance. Přesto je ve srovnání např. s USA či Asií obtížné přenést inovace do průmyslové reality. Evropě se daří přeměňovat finanční prostředky v nově získané vědomosti, avšak zaostává za konkurenty v transformaci znalostí na tržní produkty – tedy v procesu opačném: přeměny vědomostí či znalostí na finanční zisk. Zásadní úlohu sehraje příští RP Horizont 2020, který se zaměří na implementaci výsledků výzkumu a jejich snadnější adaptaci potřebám průmyslového prostředí.

GABRIELA SALEJOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR