Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Colloquium jubileaum

Každoroční zasedání k problematice sepulkrálních památek se již od roku 2000 stačila zapsat do povědomí odborné veřejnosti. Původní pracovní workshopy se rychle proměnily v mezinárodní konferenční fórum, které svou periodicitou a orientací nemá u nás ani v zahraničí obdobu. Jubilejní, desáté zasedání se pod názvem Contra vim mortis non est medicamen in hortis uskutečnilo 3.–4. listopadu 2011 v pražském Akademickém konferenčním centru.

14_1.jpg
Foto: Archiv autora
Náhrobní deska Dobrohosta z Ronšperka († 1506), Poběžovice, kostel Nanebevzetí p. Marie


Zasedání se zaměřují především na téma sepulkrálních památek jako hmotných artefaktů sepulkrální kultury a umění v tradičním slova smyslu s věcným či metodickým vztahem ke středoevropské problematice. Nevyhýbají se ovšem ani tématům, která šířeji osvětlují kontext, v němž tyto památky vznikaly a funkčně se uplatňovaly. Cílem je vyjít vstříc tradičnímu společenskému zájmu o sepulkrální památky a konfrontovat přístup různých historických i přírodovědných disciplín – v praxi zejména dějin umění, dějin obecných, archeologie, epigrafiky, heraldiky, památkové péče, restaurování, muzejnictví, geologie-petrografie apod.
První blok letošního kolokvia se věnoval problematice starších českých dějin, ať již z hlediska memoriální funkce raně středověkých pohřebišť (Kateřina Tomková), nejstaršího a solitérního dokladu zřejmě funerálního nápisového artefaktu – tzv. Libických stél (Jan Mařík, Jiří Roháček) či problematiky tumby Břetislava II. v katedrále sv. Víta a zejména zde nalezených unikátních románských textilií (Milena Bravermanová) včetně podrobné restaurátorské zprávy (Vendulka Otavská). Blok doplnil příspěvek k rovněž unikátnímu náhrobku neznámého mladého muže z areálu Vlašského dvora v Kutné Hoře (Filip Velímský). Následující část přinesla několik průřezových referátů, které představily pozdně středověké a raně novověké sepulkrální památky v moravsko-rakouském Podyjí (Petr Čehovský), na Šariši (Miroslav Čovan) a ve vybraných oblastech jihozápadního Slovenska (František Gahér), na něž navázal systematizující a diskusi vyvolavší příspěvek k sepulkrálním památkám jako prameni pro dějiny odívání (Zuzana Safrtalová). Těžiště druhého dne spočívalo v příspěvcích reflektujících, ať již na základě jednotlivin či v širším pohledu, na téma sepulkrální artefakty barokního období. Uvést lze rozbor dosud neznámého prvku ikonografie náhrobku Jana Václava hraběte Wratislawa z Mitrowitz v kostele sv. Jakuba Většího v Praze (Martin Pavlíček), představení caster doloris 18. století na Moravě (Tomáš Valeš, Filip Komárek), prezentaci fondu úmrtních medailí českého baroka ve sbírkách Národního muzea (Tomáš Kleisner) a na náhrobek Slavka z Oseka se koncentrující příspěvek Církevní náhrobky, náhrobníky a epitafy 17. a 18. století (Helena Hocková). Program doplnil rozbor sepulkrálií rodu Mariáši na Spiši (Zuzana Janošíková) a Golčovského pohřebiště v Golčově Jeníkově (Jan Kilián) a konečně blok kratších zpráv.
Jako obvykle budou příspěvky publikovány v ediční řadě Epigraphica et Sepulcralia nakladatelství Artefactum – publikační platformě pracoviště pro epigrafická a sepulkrální studia Ústavu dějin umění AV ČR, které zasedání zorganizovalo.
Tradičně vysoká kvalita příspěvků a početné, téměř osmdesátičlenné auditorium svědčí o smysluplnosti těchto akcí. Jsou příkladem, že vhodně zvolené a prezentované téma si může udržet konstantní přitažlivost a plodně spojit v jednom fóru představitele akademického a univerzitního základního výzkumu s představiteli materiálového výzkumu regionálního.

JIŘÍ ROHÁČEK,
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.