Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Katalog iluminovaných rukopisů Strahovské knihovny

V historických sálech Strahovské knihovny se 6. března 2009 uskutečnila prezentace Katalogu iluminovaných rukopisů Strahovské knihovny, kterou připravili dr. Pavel Brodský, vedoucí Oddělení pro soupis a studium rukopisů Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i., a dr. Jan Pařez, kurátor rukopisné sbírky Strahovské knihovny. Hosty na prezentaci přivítal strahovský opat P. Michael Josef Pojezdný, O. Praem.

Katalog iluminovaných rukopisů Strahovské knihovny
FOTO: Jan Pařez, Archiv Strahovské knihovny

Nestor české kodikologie a předseda Komise pro soupis a studium rukopisů prof. Ivan Hlaváček v úvodních slovech projevil uspokojení nad úspěšně zvládnutým dílem a ocenil velkou erudici a píli tvůrců. O práci na katalogu krátce pohovořili oba autoři a vyslovili poděkování všem, kteří byli při vzniku publikace nápomocní. S proslovem vystoupil také ředitel Strahovské knihovny P. Evermod Gejza Šidlovský, O. Praem. Slova řečníků doplňoval hudební přednes renesančních polyfonních skladeb z rukopisů Strahovské knihovny v podání hudebního souboru Ignitus. Účastníci prezentace si také prohlédli výstavu zvětšených fotografických reprodukcí detailů nejvýznamnějších iluminovaných rukopisů knihovny.

Vyobrazení souhvězdí Velryby v Hvězdném atlasu al-Súfí z poloviny 14. století (sign. DA II 13).
Vyobrazení souhvězdí Velryby v Hvězdném atlasu al-Súfí z poloviny 14. století (sign. DA II 13), součást Katalogu iluminovaných rukopisů Strahovské knihovny.

Kostel Nanebevzetí P. Marie v Praze na Strahově v iniciále C z premonstrátského graduálu z let 1608–1611 (sign. DA I 5)
Kostel Nanebevzetí P. Marie v Praze na Strahově v iniciále C z premonstrátského graduálu z let 1608–1611 (sign. DA I 5)

Obsahem prezentovaného katalogu je souborné zpracování iluminovaných rukopisů knihovny Královské kanonie premonstrátů v Praze na Strahově, tj. rukopisů, které obsahují malířskou figurální nebo ornamentální výzdobu bez ohledu na její rozsah, slohové pojetí a kvalitu. Za úvodním pojednáním následuje stať o vzniku a vývoji rukopisného fondu Strahovské knihovny a poté souhrnný přehled iluminovaných rukopisů s upozorněním na specifika analyzovaného souboru. Autoři do katalogu zařadili celkem 97 iluminovaných rukopisů a zlomků včetně dobře známých i doposud opomíjených památek. Z chronologického hlediska se jedná o rukopisy od 10. století do první čtvrtiny 17. století.
Jelikož jde o specializovaný katalog, jeho těžiště spočívá v popisu iluminované složky rukopisů; kodikologický a textový popis autoři poněkud zestručnili. Uměleckohistorický popis je u každého rukopisu tvořen ze dvou částí. V první nalezneme soupis ikonografických schémat včetně iniciál, do nichž jsou scény zasazeny. Zvlášť autoři uvádějí výčet ornamentálních a kaligrafických ini­ciál a bordur a heraldickou výzdobu. Sumárně zmiňují drobné ornamentální a kaligrafické iniciálky. Druhá část obsahuje uměleckohistorický rozbor iluminované výzdoby; závěr každého záznamu tvoří soupis literatury pojednávající zejména o výtvarné složce rukopisu. Velké množství barevných obrázků v textu i v příloze názorně doplňuje uměleckohistorickou analýzu.

Strahovská knihovna

Jeden ze spoluautorů Pavel Brodský.
Jeden ze spoluautorů Pavel Brodský.
FOTO: Stanislav Petr, Archiv MÚA AV ČR

Druhý spoluautor Jan Pařez.
Druhý spoluautor Jan Pařez.
FOTO: Stanislav Petr, Archiv MÚA AV ČR

Prof. Ivan Hlaváček, předseda Komise pro soupis a studium rukopisů.
Prof. Ivan Hlaváček, předseda Komise pro soupis a studium rukopisů.
FOTO: Martina Jeránková, Archiv MÚA AV ČR

Práce poskytuje základní informaci badatelům v oblasti historie, pomocných věd historických, dějin umění, kulturních dějin, teologie, liturgiky i dalších vědeckých disciplín. Jejím nezanedbatelným přínosem je fakt, že obsahuje vedle rukopisů známých i památky doposud neznámé či známé jen nedostatečně. Cizojazyčné resumé a ikonografický rejstřík umožňují pracovat s katalogem i zahraničním badatelům, což přispěje k uvedení české knižní malby – v cizině známé zatím pouze rámcově – do evropských souvislostí. Katalog tudíž jako základní pomůcka problematiku nevyčerpává, naopak ji otevírá; smyslem totiž je, aby se stal východiskem k dalšímu bádání.

MARTINA JERÁNKOVÁ,
Oddělení pro soupis a studium rukopisů,
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.